17.01.2004
Córačka ke Šmelcně

V půli metra hodili Móťa s Lviskem drát a dohókli vélet (Švéd měl fedry, že bude šlinda a tak vařil serpentýnu, že chrchle). Jak se ale Lvisko ráno vodlepilo vod betle a dalo čučku z fenstra, začalo vyšívat ubékanó bóřku, že prej je regna a že to píchá. Móťa mu razil do štrycle story, že chléstačka je ve finišu a že povalí aj sólo a nakonec do toho šli voba. Přes Kchajzec a podél lena doklapali k Priglu.
V Kočičáku to byl bruslák, dávali si majzla na ledisko (navíc Móťa je shnilé) a tak se ze startu cajdali jak žgryndáci. To z bergla dole to byla jinší pila. Móťu popad rapl a vůbec nehamoval - než gómnul, že je za první bógnou džuzna, chyt prdu, že mu to vytruklo ródle (naštěstí neufachčil lochničku v gumě a nemusel smógloval veksl ani fecat). Lvisko to taky vosolilo a geclo sebó u kraja štreky. Valili dál, Lvisko tomu dalo céres a hemzalo do pedáló jak divé, zato Móťa byl na hrncu: hercna kilo vosum pětek, furt glancoval čočmeny a gébil se, jak dyby šel do pytla. Z tumlu neměl žádný radovanec, v hangách chvílema aj sypal šórem! Eště že přestala padat vasrůvka.
Za Javecem si už lebedili voba, hučák dole byl maso. Dali olympiádu, až do finiša to vypadalo na plichtu, ale Lvisko sebó pláclo v eklu a tak ho Móťa vymlasknul. Ve stópačce do Maršova byl zas v ponoru Móťa (henkle hyn, vyfluslé a hňápal, jak dyby měl zgebnót). Raky sypaly poledne, když se zoncna vykuklila na chvílu z deky. Traťůvka za lontem je špicová a tak šly chlebárny do lochecu (i když boriši klepali z cébrání ve šné kosu na plótve). Až k Švaravě to bylo betelný, vobčas sebó někdo šlehl, ale celkem to bylo na pohodu.
Ve VéBéčku na place v osvěžovně to pak byl vegáč jak sviňa. Dali voschnout slupky a lodě, na šlajznu čechrovali bahno (Lvisko glgalo aj brču), proti módru do bachecu nafutrovali blču s bimzou a gulin, všecko sjízdná chalka (navíc toho bylo hafo). Cibule daly befel, šrajtofle vyplázly chechtáky a zacáloval se cech i s traufem. Borci se dekovali na další štacu.
Vydupali k voboře (u ní sebó fláklo Lvisko a ufachčilo si bolístku na haluze) a smlaskli si to k Priglu. Hrnuli dál dom, ale to už by byla balada vo hovně. Do holpecu správná větračka koster (55km), matroš držel, jen Móťa by už měl uvalit nějaký love za funglové ráčnem (jeho pasové arab s vylágrovanó kvaltkasnó mňókal fest a prudil tak všecky laple).


-mou-