2.06.2018
Brody

Pozvánka
Ctění oslovení,
pravidelný předprázdninový cyklovýlet v okolí Brna se letos uskuteční na Jarmila - v sobotu 2.6.
Sraz u nádraží v Kralici n.Oslavou, 9:32 (vlak možná pojede z Brna hl. nádraží 8:42, ale aktuální jízdní řád byste si měli ověřit).
Oběd je plánován v Senoradech, podrobnější program na vyžádání.
Těší se
Mouťa
samozvolený místopředseda S.p.l.v.h.k.
731 531 481
PS: Že by letos mělo premiéru Zdeňkovo lehokolo?

Sraz v Kralicích
Při vyslovení těchto slov si nelze nevybavit knihu G. Durrella “Růženka je z příbuzenstva”, konkrétně scénu u soudu, kde se lord X. (právě napomenut, že má odpovídat jen stručně slovy ANO či NE) snaží reagovat na otázku “Co nastalo po vstoupení slona do tanečního sálu?” – když získal povolení použít i jiné slovo, tak odpověděl “Chaos”. Konkrétněji v našem případě lze deset minut po srazu přistihnout Mouťu, jak kličkuje po rozrytých Kralicích mezi stavebními stroji, snaží se nespáchat příliš mnoho dopravních přestupků a najít místo k zaparkování a k tomu mu vyhrávají dva telefony a mluví na něj zároveň Anežka s Romčou (intenzita komunikace odpovídala vysokému počtu účastníků). No, finišér nikoho nezaasfaltoval a tak se sešli za tunýlkem, už oslabeni o Štěpána (který šel do akce rovnou z noční služby a zapomněl v garáži nějaký díl) a Beníka. Drobení peletonu pokračovalo i nadále, tentokrát Prkvoj (oděn správně ve sváteční košili) zjistil na synkově kole defekt.

Jedém
Jak se banda rozjela, hned se roztáhla do dlouhého hada, jen na začátku párkrát spojeného kvůli upřesnění trasy (kupodivu se tentokrát nebloudilo). Předek tahali Svobi, Lvíci, Balíci (s vedoucím v nablýskaném drese) a boskovická Romča s Janíkem, střed jistili druzí Tučci (Zuzka se trochu strachovala o své koleno) a Míša H. s holkami (ze starobylého rodu, o němž se zpívá v Noci na Karlštejnu - "kdy se dřevy Honslovci prohrají..."), ze zadu se mocně dotahoval Prkvoj s partou opravářů /to, že se jmenují Leo a Lev mi stejně nebudete věřit/. Bylo pěkné teplé dopoledne, sluníčko hřálo a hrálo do zelena a modra na čarokrásných křídlech motýlice lesklé, tráva byla urostlá, kopřivy žahaly, hmyz bodal, bláto bylo mazlavé a les voněl dřívím popadaných stromů, kterými se jen výjimečně prodírali - zkrátka, co víc si přát.

V brodech
Vody bylo dost (den předtím trochu sprchlo) a ne každý z mnoha (prý 25-ti) brodů všichni zdolali bez ztráty kytičky, ale nálada byla celkem dobrá. Postupně se propracovávali dál a dál po proudu, začaly se objevovat první chaty (jedna moc pěkná s džípem). Trempíci často brodařům fandili a ti se dostávali do formy před rozhodujícím místem. V soutoku s Oslavou se tradičně ukázalo, že kila vítězí. Ale přestože měl dorost jen malou šanci, vrhal se nadšeně do peřejí. Ti nejlepší dojeli až do rákosí, dost z nich si při nasazení na hranici sebezničení odřelo kolena. Úspěšné zdolání si připsali jen někteří dospěláci, mezi nimi čněl elegantní výkon Terky.

Rozklad
Z protisměru dorazili se zlou zprávou o zavřené senoradské hospodě Tučňáci, ale bufet v osadě nabídl kuřecí řízek, polívku, vuřta a pivo/limo/zmrzlo, takže to přežili. Otci jeli pro auta (zde došlo ke komické situaci, kdy Mouťa řekl o dekádu mladšímu Leošovi "jeď napřed, já tě dojedu" a od té doby ho už neviděl), drobotina lezla po skalkách a chytala klíšťata. Postupně všichni mizeli, jen čtyři mušketýři (boskovičáci, Štěpán a Mouťa) se ještě odhodlali popojet na k Brnu. Původní cíl (Oslavany) jim ani s přenášením kol přes jez nestačil. Rozhodli se zdolat Hlínu, ale tam se v kopci uvařili. Už jen setrvačností spadli k železnici, ale vlak ujel o tři minuty. Čekat hodinku se nikomu nechtělo a proto si stanovili další metu - Střelice. Ale pod nimi udělali rozhodující chybu - řekli si, že to je do Střelic moc nahoru a že vlastně Modřice jsou údolím Bobravy po rovince. No to si dali. Už s poněkud tuhými výrazy nakonec Modřic dosáhli, ujel jim další vlak až nakonec v devět slavnostně Boskovičáci do zpožděné soupravy sedli a s odřenýma ušima stihli přestoupit do dalších spojů a dostat se do postýlky (Š+M po vlastní ose dojeli před desátou taky).