1.04.2015
před druhou Gardou

Díl první: Peleton se vyrovnává (aneb dějí se věci).
Začal Mouťa, kterému ještě dnes zní v uších pískot diváků lemujících loni cestu na Rifugio Bocca di Trat Nino Pernici. Těch diváků, kteří přišli na svah v touze po napínavě vyrovnaném souboji předních vrchařů světa (rozuměj Lva, Bleriho, Štěpána a Mouti) a kteří neunesli nudu výsledku "o několik stád dostihových koní". Snad ho to ovlivnilo víc než je zdrávo, snad podvědomě podlehl touze davu. Ať tak či tak, vyjel si Mouťa v lednu na bajk, flákl s sebou a poničil si koleno, čímž uvolnil kolonku na putovním poháru i pro jiné.
Následoval Lev. Nevíme, jestli se nevyrovnal s nečekanou pozicí favorita a pod tlakem jistého vítězství udělal chybu. Či se snad domníval, že jeho strom poroste až do nebe a ztratil soudnost. Každopádně se tuto neděli na Kraví hoře pokusil uběhat dvacetileté fotbalisty. Zlomeninu levého lokte a čtrnáctidenní sádru lze považovat v této situaci za nenaplnění možného.
A co dál? Je teď na řadě Bleri? Bude vzhledem k jeho loňskému výsledku úměrným hendikepem slabá rýma v půlce dubna? Jak to vše dopadne? A co na to Jan Tleskač? Buďte trpěliví - náš dobře informovaný zdroj vás bude držet i nadále "in".

Díl druhý:
Přátelé soukolníci,
nezadrhávající se nit spamů na téma Garda přináší svůj další příspěvek. V něm jde hlavně o to, uklidnit Lva, Štěpána a Bleriho, které snad mohla poplašit znepokojivá zpráva o Mouťově lepšícím se stavu ohrožující jejich snadné vítězství u útulny Nino Pernici.
Zmiňovaný cyklista je již stabilizován a vše je již ve starých dobrých kolejích. Z několika výjimečných dnů potu na rotopedu je vzpomínka - vystřídala je stará známá postel, kde náš borec dolaďuje formu pomocí antibiotik. Bolí ho hlava, má průjem, teče z něj (jak) z vola. Ale nebuďme pesimističtí a nechme zaznít i pozitivní zprávy - ubývá na váze (hlavně svaloviny), je zdravě nabuzen do života a konečně už mu praskl v krku ten vřídek (který paní doktorka "jasná angína" asi přehlídla) takže může polykat aniž by se každým polknutím rozplakal. O zbytky stravy se s ním dělí potkan a může se i koukat na Petra Tona a Kometu (jak válí), protože zbytek rodinky odjel za mrskůtem na chalupu. Zkrátka se má fajn (jsou na tom lidi mnohem hůř).
Co přinese druhá polovina dubna? Víte, že do odjezdu na Gardu zbývá už jen (asi tak) 33 dní. A co kouzelník - přijde?