12.06.2010
Brody 2010

POZVÁNKA:
Letošní 11.ročník kopíruje úspěšný rok 2007, na kterém většina z vás byla, tedy jen stručně:
sraz A (pro chudé obyčejné lidi, co nemají na lístek na vlak a pojedou tudíž autem): Svatoslav, 09:45 (doporučená trasa Veverská Bitýška - Lažánky - ....)
sraz V (pro ty movitější): Brno hl.nádraží, odjezd soupravy do Vlkova u Tišnova 7:55, doba přepravy cca 1h, koupit si lístek na kolo jako spoluzavazadlo
sraz X (pro sportovce mezi námi, které přemohl chtíč si tam dojet po vlastní ose): dle separátní domluvy
Přibližný plán cesty:
10:15, Bílý potok pod Svatoslavi, spojení A+V
13:00, Šmelcovna nebo Hálův mlýn, oběd
14:17, Bílý potok za Hálovým mlýnem
16:30, Veverská Bitýška, občerstvení
19:00, hráz Priglu, rozborka-sborka a rozchod
Těší se jako vždy
Mouťa
PS: Budu mít s sebou mobil (731 531 481).

PŘED BRODY I.
Statistiky nelžou – čím blíž úplňku se akce Brody v okolí Brna© uskutečnila, tím početnější byla účast (mimochodem, křemeňáky taky rostou nejvíc v tomto období - to potvrdí každý fundovaný mykolog). Organizační výbor je s tímto faktem dobře obeznámen a proto neponechal nic náhodě a stanovil termín letošního 11.ročníku na 12.6.2010. Aby navíc poskytl potencionálním zájemcům co nejkomplexnější soubor potřebných podkladů, dal předními hvězdopravci pro tento den vypracovat horoskop:
VODNÁŘ (21.1-19.2)
Škodolibou osobu poznáte citem snadno. Využijte toho a vsaďte na vlastní stopu průjezdu terénem.
RYBY (20.2-20.3)
Den se vám bude zdát šedivý a ušmoulaný – nebuďte morous, vjeďte na plné pecky hned do prvního brodu, umyjte si brýle a uvidíte, že uvidíte svět rázem jasněji. Dnes máte šanci uniknout stereotypu života. Uvolněte se a užijte si to naplno – radost, kterou načerpáte, se vám ještě bude hodit.
BERAN (21.3-20.4)
Netrvejte tvrdošíjně na svém – některé brody se prostě projet nedají. Takže to zavčas vzdejte, než si uříznete z ostudy kabát.
BÝK (21.4-20.5)
Cílevědomě jděte za svou pravdou a nedejte na posměch okolí. Jen tak dosáhnete výsledku, se kterým budete vnitřně spokojeni.
Ad Beran/Býk) Pozor na osoby narozené na rozhraní dvou znamení (skopec zní mnohem lépe než vůl)! Je potřeba si s tím dát práci a zjistit přesně hodinu porodu, jinak můžete dojít k nesprávným závěrům (my sami jsme se raději zeptali Mouťovy mamky, kdy se její třetirozený syn vyklubal na svět a odpověď nás nezklamala – „Jo, Petřík, to vím, ten byl 7.března v 04:12, Honza ke konci ledna, ale Jirka /oficiální jméno Mouti/? Hm, ten byl myslím někdy na jaře.“).
BLÍŽENCI (21.5-21.6)
Dominantním postavením Venuše vůči Jupiteru dochází v tomto období k oslabení vaší schopnosti rychle a správně vyhodnotit situaci a to zejména při volbě optimálního převodového poměru – radši řaďte jen zřídka a zaberte nohama, jinak prošaltrujete „gatě“.
RAK (22.6-22.7)
Známý, se kterým se setkáváte jen občas, evidentně neprojeví takovou radost z vašich úspěchů, jakou očekáváte. Nenechte si tím zkazit náladu a počítejte si svoje projeté brody dál potichu.
LEV (23.7-23.8)
Je potřeba důsledně rozlišovat mezi astrologickým znamením a křestním jménem. Znamení Lva vás předurčuje k rozvážnému chování a zvýhodňuje při dlouhodobé zátěži. Tak se toho držte a neblbněte jako nějaký „Štírem pokousané Kozoroh“.
PANNA (24.8-23.9)
Soupeřit není samo o sobě špatné – nedovolte však, aby vám to přerostlo přes hlavu. Nesoupeřte jen kvůli soupeření samotnému. Zachovejte si nadhled, nezapomeňte na původní dnes již zastřený základ a tím vše udržíte v přijatelném rozměru.
VÁHY (24.9-23.10)
Budete se chtít podělit se svým okolím o radostné zážitky a zjistíte, že nikoho nezajímají. To však ale neznamená, že se z nich nemáte i nadále radovat.
ŠTÍR (24.10-22.11)
Nebuďte pověrčiví – černá kočka přes cestu neznamená nutně smůlu. Minimalizujte riziko - ohlédněte se jen za tou atraktivní a to krátce, abyste neskončili ve škarpě.
STŘELEC (23.11-21.12)
Potkáte se po letech znovu s člověkem, navozujícím kouzelnou atmosféru dětství. Nedovolte ji vyprchat mezi prsty - domluvte si s ním setkání u piva a vzpomínáním omládněte.
KOZOROH (22.12-20.1)
Axiomy, na nichž stavíte se najednou nezdají tak silné, jak jste předpokládali. Přestože jste zadaní, zalíbí se vám někdo jiný. Někdo, o kom byste si v osmnácti mysleli, že stojí za to, abyste změnili svůj život od základů. Dokažte, že je vám už šestatřicet a nezničte to, co jste poslední dekády pracně budovali.

PŘED BRODY II.
Přípravy vrcholí a napětí před akcí stoupá. Vrcholný výbor to nevydržel a zaplatil nezávislé agentuře ŠTVEM za průzkum, aby zjistil, kolik lidí se Brodů 2010 zúčastní. Výsledek každého šokoval - 66.67%. Agentura přísahala na holý pupek, že jde o číslo původní nezmanipulované, že oslovila úměrně stejně velký vzorek respondentů jako vždycky. Nicméně navrhla za dodatek ke smlouvě doplnit průzkum tak, aby se víc blížil požadovanému číslu. Potud tedy standardní postup. Horší už to bylo dál. Výbor se nedokázal shodnout na tom, kolik by měl průzkum odhadnout. Zatímco maximalisté tvrdili, že čím víc tím líp dle poučky "štěstí sere na větší hromadu", minimalisté argumentovali tezí, že zveřejněním vyššího procenta dojde k odlivu těch , co se Brodů zúčastňují jen proto, že je jim líto Mouti. Nakonec tak došlo ke zveřejnění původního odhadovaného čísla, což nejmenovaný pracovník agentury označil za bezprecedentálně neprofesionální přístup.
Mimochodem, výše uvedený proces vedl k jedinému výsledku - stažení možnosti typnout si počet účastníků z nabídky většiny sázkových kanceláří, které ji bez upraveného odhadu přestali považovat za věrohodnou.


SRAZ:
Mouťa se fakt snažil – brzo ráno vstal, poladil Anežčino kolečko, aby se jí lépe brzdilo ruční brzdou a začal nakládat do vozu nejrůznější vybavení na výpravu. Ale někdy po osmé hodině se začal dostávat pod tlak – děti dělaly drahoty. Navíc se rozdrnčel telefon s doplňujícími dotazy/informacemi typu „jsem na nádraží a nikoho známého nevidím“, „jsem v zácpě“, „mám průjem“, „kvůli objížďce se připojíme později“ a časem přibývalo otázek na téma „proč jste ještě nedorazili“ a „kdy vás můžeme čekat“.
Hodně účastníků mátlo, že v místě srazu (u kostela ve Svatoslavi) byl i sraz závodu Svatoslavská šlapka se vším, co si člověk může představit – slavobrána START/CÍL, občerstvení, hudba, soutěže pro děti, pořadatelé v oranžovém, zdravotní služba v žlutém, pohřebáci v černém a pestrobarevní závodníci s doprovodem. Fakt, že v den akce „Brody …“ je supr počasí je totiž všeobecně profláklý a tímpádem ho jako jistoty využívá široká veřejnost. Ono to vlastně nevadilo, alespoň si mohli chlapi dát úvodní pivo. Chvilku se čekalo na Hop-i, ale poté, co se zjistilo, že vlastně jedou jinde a jsou napřed, mohlo se jít na věc.
Kdo se vlastně dostavil? V premiéře (a tudíž včas) Hab-i a Ilona s kamarádem, dál Laďa s děckem a Pavel s děckem, takřka kompletní Lví família, Mouťasy a takřka punc mezinárodního závodu dodali výjezdu přespolní (lelekovičtí) Hof-i. A možná někde jel i Tomáš Frá-a (potkat se mu s námi nepodařilo).
Poznámka 1: Slovo přespolní je již nepoužívaný staročeský výraz pro někoho ze sousední vesnice. Vzniklo v období, kdy prostor mezi osadami vyplňovaly polnosti. Poslední dobou je zejména v oblastech poblíž velkých měst nahrazováno slovem „přessatelitní“ (protože prostor mezi osadami je zastavěn satelitními sídlišti).
Poznámka 2: Ti všímavější z vás jistě zaregistrovali, že text nepoužívá plných jmen – je to reakce redakce na stížnost pana L.D., že je porušováno odvěké právo na anonymitu v rámci akcí SZLVHK.
Poznámka 3: SZLVHK je zkratka znamenající Společnost za lepší využití horských kol.
Poznámka 4: Co je to horské kolo, vysvětlovat nebudeme – to ať si každý vygůglí sám.

JÍZDA:
Obecně se dá říct, že organizace poněkud vázla – hlavní příčinou bylo to, že Mouťa měl plné ruce, nohy a pusu práce se svým mini-týmem (zejména s Anežkou). Nesoustředil se a podařilo se mu nedomyšlenými pokyny rozprášit celý peleton. A to už na prvních dvou odbočkách. Nejprve na žluté (tam vypustil Ilonu+1 s tím, že terén s prudkým dojezdem by byl pro děcka nebezpečný, ale že oni to v pohodě dají, což sice byla pravda, ale zároveň tím získali obrovský náskok, což je v kombinaci s vedrem a komáry /moc se čekat nedalo/ předurčilo absolvovat výlet v karanténě samotky). Potom na asfaltu k statku, kterou si nepamatoval a kde si to další skupinka zkrátila.
Přitom jediný, kdo zkrátit trasu opravdu potřeboval, byl Mouťa s Anežkou – hned po zajetí do terénu vyklopil svého pětiletého andílka z tyče rovnou do keře. Takže pláč. Po rozpojení obou kol ji pro změnu nechal fláknout do bláta. Pláč č.2 - její zkušenosti s výběrem stopy v terénu byly minimální a cesta nepatřila v tomto ohledu mezi nejjednodušší – semo-tamo louže, hrbolatý povrch a často úzká pěšinka lemovaná kopřivami a drápajícími šlahouny. A do toho různý bodavý hmyz a smrad hnijících luk. Prostě podmínky k zocelování jak řemen. Od té doby Mouťa bojoval o každý metr rychlostí pomalé chůze – kráčel vedle Anči a rukou na zádech ji tlačil/kontroloval. Ostatní cyklisté s jeho ďábelským tempem dokázali držet krok jen první třetinu trati (a to si museli vypomoct přestávkou na svačinu).
V tomto úseku došlo i k prvním průjezdům hlubokou vodou (pokud ne vůbec nejhlubší v historii akcií SZLVHK, tak jistě po roce 1998 /kdy kvůli nadstavu evakuovali pionýrský tábor/ druhé nejhlubší). Celkově se dá říct, že to šlo všem dobře a děcka navíc překvapivě málo brblala (zřejmě proto, že namočit se v parném dni bylo příjemné). Občas se sice někdo pádu nevyhnul, ale celkově bez větších zdravotních následků. Matěj ukázal, že se s větším už 26“ bicyklem a jeho jednadvaceti převody sžil, Ondra Mou. se popasovával s průjezdy s tradiční zarputilostí (když v jednom z brodů „spočinul“, ani nemuk). Romča postupně přeorientovala mysl z pláče nejmladšího potomka na brody a rozjezdila se do slušného standardu (dokonce i občas fotila). Lenka H. si odbyla nováčkovský křest vodou polehnutím, Kuba statečně balancoval s téměř nedutající v sedačce sedící Verunku a Míša udivovala grácií pohybů (již podtrhoval výběr elegantní barvy rámu). Laďa a Pavel se většinou vykecávali spolu. Ondra Hab. nasadil takové tempo, že s taťkou i Aničkou v sedačce všem zmizeli. Ondra Hop. a rodiče zase bojovali s blátem mezi Devíti kříži a údolím Bílého potoka a do boje s blátem v údolí Bílého potoka se připojili až kousek před Šmelcovnou. Lev s Kryštůvkem na tyči si dobře vedl i v těžkém terénu mimo brody. Lvice se Lví slečnou A. na něj dohlížely, aby neblbnul. A Mouťa pokračoval v zocelování dcerky - v asi třetím brodě ji neudržel a nechal komplet vymáchat – další pláč (naštěstí přispěchala Pavla s náhradním tričkem a s pomocí formou vyždímání bot). Od té chvíle už ředitel závodu vedl závod z poslední pozice s cca půl hodinovou sekerou.
Postupem času se všichni dostávali do správného brodařského rozpoložení. Ale nevydrželo to dlouho – začalo kručet v břiše, cesta se od vody zvedla do závěrečného stoupání před hospodou a sil ubývalo. A tak se semo tamo někdo rozčiloval, že prý „kdy už tam budem?“.
Zato nálada na chvostu výpravy skočila do černých čísel – Anče prohlásilo, že „zlobivá Hanička“ už odešla (tím mělo na mysli, že už bude sekat dobrotu) a požádalo o pohádku a od té doby už bylo dobře. Komáří hryzance na zádech přestaly svědit, od kopřiv požahané nohy pálit, krev z lýtka už netekla (spustila se z nosu /asi vyčerpáním/, ale to je zase jiná příhoda) a cesta zas tak nedrncala. Zkrátka paráda. Dali „Čert a Káča“ a „O nepravém a pravém čertu“, pak nastoupili na říkanky a nakonec si zazpívali. Mouťovi se navíc dařilo brodění - u čerstvě opravené lávky s nájezdem z opěradla od židle sice hodil tlamu přes řidítka (byl tam schod jak kráva), ale jinak toho hodně zvládl, což v kombinaci s faktem, že okoloproudící davy (z brodění Bílého potoka se stává fenomén) většinou tváří v tvář rozbouřenému toku selhávaly (a navíc podmračeně sledovaly jeho veteránsky staré kolo FORT, když sami měly často extra dobré biky – celopéra či karbony) mu náladu spravilo úplně. Ještě jednou sice dcerku smočil ve vodě (tentokrát bez cizího zavinění - šlápl blbě na šutr, když ji nesl za krkem a protože v jedné ruce měl její kolečko, tak už to nebalancoval - ve vodě si při snaze ochránit potomkyni od nejhoršího sám seškrábl do hloubky kůži z pravého ukazováčku, celkem z toho valila krev a protože neměl s sebou nic tak ji musel zastavovat cedulkou urvanou z A.trička), ale tentokrát už se to obešlo bez pláče, což bylo hlavní.

DOJEZD:
Nakonec se na Šmelcovnu dostali všichni – pravda, ti poslední až v době, kdy předsunutá hlídka (Ilona+1) dojídala ve V.B. oběd (o půl druhé). Někteří toho měli fakt dost (třeba na lavici bezvládně ležící otec Hop. vydával jasné svědectví o psychologické bitvě, jíž se v uplynulém dopoledni zúčastnil), další se tvářili, jako že „na pohodu“, jiní se plně soustřeďovali na přísun živin/tekutin. Akce se postupně roztrousila. Zatímco duo změkčilých otců Mouťa a Lev se jelo po cestě pro auta vysmažit na hřeben bez stínu, jiný řidič (Hof.) prohlásil, že pořádnej stoupák je až ten z V.B. a pokračoval (podobně i jako další) podél vody. Ale už bez brodění. Mezitím drobotina v různém stupni adamitství skotačila v řečišti – nechávala se unášet proudem, cákala, hledala kamínky, aj. ródeo. Ale to už do popisu cyklistiky opravdu nepatří.

EPILOG:
A je neděle – čas doznění. Mouťu kolemjdoucí litují, že má na prstíčku bebínko (aby to rychleji srostlo, dal to do dlahy, jak kdyby to měl zlomený). A Peťa Hab. se ve Svatoslavi vrtačkou vlámává do vlastního auta s vybitou baterií. Krajina spláchlá noční průtrží mračen se pomalu vrací do svých všedních kolejí.

ZÁVĚR:
Výkonný výbor zhodnotil okolnosti ročníku 2010. V bouřlivé diskuzi (používaný slovník by jistě slušel i vrcholovým sportovcům či dokonce reprezentantům) konstatoval, že organizace naprosto selhala a že ani náznakem nedošlo k naplnění základního principu „Brodů“, tj. společný průjezd vodou, kdy si účastníci navzájem fandí. Vyvodil následující závěry:
(i) ročník 2010 bude vymazán z kroniky SZLVHK s tím, že účast se nebude nikomu započítávat
(ii) Mouťa je s okamžitou platností odvolán v funkce výkonného ředitele „Brodů“
(iii) do řádné volby nového ředitele povede SZLVHK její statutární zástupce

DOVĚTEK 1:
Paralelně se zasedáním výkonného výboru SZLVHK uspořádal Mouťa v restauraci Na vidličce tiskovou konferenci. Dovolte ocitovat některé pasáže: „organizací již nemohu zvládnout“, „musím uznat chyby“, „nedostávalo se mi duševních ….sil“, „účasti letošního ročníku chci eliminovat„…atd. Jak vidět, Mouťa přiznává v plném rozsahu svou vinu na katastrofickém průběhu Brodů 2010.

DOVĚTEK 2:
Na základě rozhodnutí soudu Brno 1 se SZLVHK Mouťovi veřejně omlouvá a otiskuje plný text jeho tiskovky:
Přátelé,
uštván útoky nepřátelských médií a organizací, které již nemohu zvládnout, rozhodl jsem se po důkladném zvážení všech pro i proti k tomuto neunáhlenému kroku – vystupuji dobrovolně z řad SZLVHK a vzdávám se všech svých funkcí spojených s touto organizací. Musím sebekriticky uznat, že jsem se nedopustil žádné chyby. Naopak, v nepříznivém prostředí individualizace společnosti jsem vždy naplno bojoval za naplnění ideálů SZLVHK. Avšak nedostávalo se mi nezbytných duševních podpor od výkonného výboru. Má snaha o ozdravění a reformu SZLVHK zevnitř nikam nevedla. Protože sám cítím, že jsem pln sil a že mám brodařskému hnutí co nabídnout, zakládám Stranu za ještě lepší využití horských kol (SZJLVHK). Na této nové platformě chci rozvinout pozitivní tradice brodařství (pro zdůraznění kontinuity budou účastníkům akcí SZJLVHK započítávány i dřívější účasti na akcích SZLVHK včetně letošního ročníku, který považuji za velmi zdařilý) a zároveň chci eliminovat vliv lobby cykloprůmyslu.
Brodům zdar
Mouťa


  Fotky z akce