15.03.2010
V posilovně

Snaha doplnit levé noze chybějící svalovou hmotu přivedla Mouťu do posilovny. Vracel se tam jako pachatel na místo činu – naposledy tam byl někdy v dětství (v roce 1990), kdy se ještě věnoval baseballu. Po seznámení se s novými stroji na mučení těl a oživení si zásad správného posilování (informace od rehabilitační doktorky Martínkové doplnil studiem na www.svaly.cz) se pustil do díla.
V „modré tělocvičně (bluegym)“, kterou má nejblíž cestou z práce domů tráví hodiny života a z nudy se rozhodl rozdělit její osazenstvo do šesti kategorií:

SKALNÍ KULTURISTA (exhibující na veřejnosti)
- ryčí už když se blíží k náčiní a jeho „Selešová“ během cviků je prokládána výkřiky zajišťujícího druha „Jeď! Dávej! Pojď!“
- kromě toho, že si naloží na stroj max.zátěž, ještě se týrá tím, že si k pásu (obdobný má boxerský mistr světa bez rozdílu vah) řinčícími řetězy přivazuje závaží
- nosí vytahané tepláky, vasila (aby bylo vidět tetování), trepky a v ruce má éklhaft molitany
- vyzývavě sleduje amatérské okolí, baví se s majitelem a občas pokřoupe nějaké bobule

ŠTAMGASTKA (hezká holka, co cvičení nepotřebuje, nicméně jí neuškodí)
- až nepřirozeně pravidelně dýchá
- na začátku se dlouho strečuje na žíněnce, ale i později na stanovištích se dost často v podstatě jen protahuje prakticky bez zátěže
- její drahý značkový trikot je barevně sladěn s elegantními rukavičkami a teniskami – celkově jak vystřiženo z módního žurnálu
- dost často se zavřenýma očima poslouchá ve sluchátkách úplně jiné své duc-duc-duc než to duc-duc-duc, co hraje z reprobeden (když oči otevře, sleduje svůj svalík, jak roste)
- před cvičením si na baru dá koktejl maltodextrinu a glukózy a během akce pak usrkává hydrolyzát či syrovátku

PROGRAMÁTOR IBM (toho sem vyslala firma proto, aby byl schopen mačkat ENTER)
- má zatajený dech snad celý pobyt v tělocvičně
- činky používá o trošku těžší než štamgastka, ale jen kvůli zbytkům mužské ješitnosti (a dost se na nich trápí)
- nosí civilní neopotřebované oděvy nejrůznějších druhů, na nohou má tenisky z venku, kterým omyl podrážku
- nepřítomně hledí na zeď a v hlavě řeší vývojový graf expedice mražené tresky

NÁVŠTĚVNICE (dala si předsevzetí, že bude chodit a teď toho lituje, cvičení jí sice neuškodí, ale ani moc nepomůže)
- baví se se svou kamarádkou
- často šlape na rotopedu, běhá na páse, vesluje či stoupá na místě, oblíbené je i roztahování nohou
- obléká se obyčejně, dost často s vědomím, že to stejně po chvilce propotí
- popíjí vodu z PETky a občas koukne na papírek, kam jí místní trenér vypsal, která stanoviště a jak absolvovat

CIZINEC (jsa zavlečen sem na nucené práce má pocit, že se v tomto špinavém městečku nedá dělat nic jiného)
- nedělá rozdíl mezi dýcháním při zátěži a bez ní
- většinou cvičí rychleji a nedbaleji než okolí
- má fungl nové tenisky (z domova si je nebral), spartakiádní trencle a tričko s krátkým rukávem
- zpod hustých obočí chtivě sleduje bílé maso

SPORTOVEC Z JINÉHO ODVĚTVÍ/REHABILITANT (bere posilovnu jako nutné zlo)
- při výdechu mírně fukne
- cviky má určené trenérem či doktorem a pamatuje si je bez papírku
- sportovec má většinu věcí nafasovanou a dá se z nich usoudit, jaký sport hraje / rehabilitant je na tom podobně jako NÁVŠTĚVNICE
- netouží po banánu za 9Kč

Občas se samozřejmě vyskytne nějaký hybrid napříč kategoriemi, ale má to svá omezení (nehledejte prosím mezi návštěvníky hezkou tlustou Pákistánku, která hraje závodně badminton, má jako koníček kulturistiku, je na stáži u IBM-ČR a v Tuřanech na letišti jí přejel taxíkář nohu, takže rehabilituje po zranění).

Závěrečná poznámka: text je poplatný ročnímu období, kdy rehabilitant po podzimní operaci, návštěvnice po Silvestru a sportovec jiného odvětví před sezónou tvoří množstevně samostatné kategorie, situace na podzim bude samozřejmě jiná.