8.10.2005
Od Letovické nádrže k Víru a zpět

8:45: Bleri se dostavuje se čtvrthodinovou sekerou na sraz a aby toho nebylo málo, ukazuje v kufru auta na prázdnou zadní gumu.
<10:00: Trio Lev, Bleri, Mouťa začíná výlet nabíráním výšky (z Křetína u Letovic /400mnm/ do Sulíkova /600/).
Ústup-Špilberk /650/-Veselka: přejezd náhorní planiny, sluníčko je trošku schované za nějaký vodní páry, pofukuje chladnějc (teplota postupně stoupá z počátečních 11stC), ale nádherné výhledy na podzimně zbarvenou krajinu. Mouťa s sebou plácl u keře (když dělal blbiny a chtěl ho objet po mezi z druhé strany, než očekával fotograf) a podral si pozoury do krve.
Kněževes-Dolní Lhota /450/: sjezd na poslední chvíli zachránil Lev, když zarazil Mouťův záměr dát azimut do srázu. Po dialogu "Víš, co jsme si říkali!" "Co?" "Že nebudem snášet kola dolů s kopce" "Jo, to máš pravdu" došlo k návratu na žlutou turistickou. A to bylo dobře, protože následující sešup byl jedním z vrcholů tripu. Všichni měli problémy na rozbité, kořeny a šutry pokryté cestě - Mouťa o to větší, že chvilku věřil, že stejnou trasu absolvovala na kopci utrůněná vétřaska dřevorubců (než rozpoznal, že tudy opravdu žadný vůz projet nemůže). Na konci pasáže (při výjezdu z lesa na úpatí svahu) došlo k symptomatické situaci, když Mouťa halasně povzbuzoval Lva u takového pidibrodu a Lev, který nevěřil, že jde o fandění upřímné se obával nějaké pasti a proto před potokem zuřivě brzdil, div sebou neflákl.
Svojanov (Předměstí)-Hlásnice/650/: druhé stoupání, celkový průměr stále pomalých 13km/h.
Chocholíky /674/: pro dvacetiminutové hledání řídce značené zelené si Mouťa nevybral ani vhodný terén (dost strmo), ani vhodný čas (v břiše už to některým účastníkům začínalo pěkně "hrát").
Nyklovice na namplu: zatímco Mouťa nešikovně spravoval defekt (trn v plášti pokrytém kravinci) a Lev se ujišťoval, že jeho foťák je doopravdu kaput, bylo Bleriho vyprávění o nějaké jeho staré bouračce ozvučeno bouračkou novou ("vé-ze-me-vám-zmrrr-zlí-nů" a favál si vytloukly navzájem levá světla aj. 20m od nich).
13:15/14:00: oběd v Bystrém, první zásadnější modifikace trasy (vynuceno hladem).
Sulkovec - Dalečín /470/: Mouťa se dopustil závažného pochybení - v rychlém sjezdu přehlídl zaslzenýma očima odbočku (přestože předtím všechny několikrát důrazně upozorňoval na nebezpečí jejího minutí) a zkrátil tak sjezd terénem o 30 výškových metrů. Však si také slova, co se na jeho hlavu poprávu snesla z rozzuřené lví mordy do rámečku nedá: "Mouťo, ty seš fakt takovej debil! Proč's tu odbočku přejel? Já na tebe volám a ty si jedeš klidně dál." Mouťa se urazil a předal mu mapu. Za pět minut už sice Lev velmi laskavým hláskem, který byl v silném kontrastu s tónem předešlé rozpravy prohlásil: "Mouťo, já se na tebe vůbec nezlobím" (zájemcům doporučuji poprosil Bleriho o imitaci celé scénky, stojí to opravdu za to), ale atmosféra výletu byla v tu chvíli několik barů.
Vír: sice ještě nejprve zdolali Holetín /549/, ale dál to kvůli balvanům moc nešlo. A tak se hodil Bleriho nápad - utýct na asfaltku okolo pravého břehu.
hráz - Chlum - Věstín - Věstínek /600/: přejezd po silničkách - ukázalo se jasně, že Mouťova příprava v NL na zdejší podmínky nestačí (v poslední dědině to dokonce zabalil a musel potupně tlačit)!
oblast poblíž Malého Tresného: tur.značku zkřížilo kukuřičné pole a nastalo bloudění. Nakonec se propracovali na větší cestu, předjeli na ní stádo krav (projetím skrz) a zjistili, že jsou ve Lhotě u Olešnic /400/(tj. odkloněni od plánu o 2.5km směr jihovýchod). A zatímco dvojka bantamové váhy vpředu kecala (Lvova předmanželská poradna Bleriho trošku vykolejila a tak byl až do konce výletu mírně duchem nepřítomen) a ukazovala "Holanďanovi" menší a menší záda, slabingr sám přepadl nějaké domorodce (chtěl vodu a dostal kolu a k to mu ještě nabídku na pivo a slivovici, kterou jako řidič musel odmítnout).
Křtěnov - Olešnice (fotbal.hřiště) - Ústup /650/: Mouťovi udělala pauzička dobře a při vědomí si toho, že jde o poslední kopce ze sebe vyždímal zbytky sil a vyjel na hřeben v sedle. Taky si pomohl navigátorsky, když se protáhli pidisedýlkem mezi 640 a 620 - každý metr navíc se totiž počítal.
18:00 Ústup /650/ - Křetín /400/: závěrečný rock-and-roll, supr sjezd, takřka tříkilometrový orgasmus s měnícím se charakterem, část toček mňamindově naklopená. Již lehce ovliněn šerem, stihli ho doslova na poslední chvíli, protože za pár minut už byla díky rychlému stmívání tma.
19:00 návrat do Brna.

-mou-

  Fotky z akce