4.06.2005
Pokus o noční babskou trasu

Lvíčku, kdy seš doma, abych ti moh' vrátit tu čelovku (celkem bodla, budu si muset něco podobného asi časem pořídit)? M

Já su doma furt. Třeba dnes odpoledne. Neříkej, že jsi v sobotu jel, to ti nevěřím. Odjížděli jsme z Brna za hustého deště a ve Vážanech pršelo skoro celou noc. Že jsi ji použil jen na čtení pohádek hošíkům, abys nemusel rozžínat velké světlo? L

- 20:00 v Brně přestalo pršet a dokonce i vykouklo zapadající slunce
- tímpádem se nebylo pořádně na co sám před sebou vymluvit (ačkoliv Romča napovídala, že ve vlhku to není ono)
- cca 21:00 jsem vyrazil směr prigl (tam jedna kofola)
- od Sokoláku k Mniší hoře bylo dost bláto a tak jsem si to ulehčil po silnici do Jinačovic
- na Velké babě jsem ani za prase nemohl trefit odbočku na hřeben do Kuřimi (tři neúspěšné pokusy v mlžnu)
- čtvrtý pokus se také odchýlil do háje, ale už mě hledat nebavilo - návrat na Babu jsem vzdal a zajel si premiérově pěknou koňskou stezkou do Ivanovic (celkem prudký, úzký, křivý a hlavně šíleně rozrytý od kopyt a tudíž hodně sračkózní - olepen humusem na maximum). Bylo i dost mokro a tak jsem udělal dobře, že jsem si pro sjezd nasadil na boty návleky.
- po zkušenosti z Baby jsem se bál, že bych na Babí lom netrefil, proto jsem radši dal silnici Česká-Lelekovice (23:00 občerstvení) - Vranov
- sjezd do Adamova super, 1) v 2.půlce jsem "vystoupil" (jel jsem víc jak metr v lyžařském postoji, ale bez lyží a se strojem mezi nohama) z kola kvůli kluzkému kořenu, který nebyl vidět (oslňoval bílý kmen, který trčel pokácený do půlky stezky), 2) úplně dole jsem musel použít pravou nohu na zem.
- křeče do prstů a dlaní, protože jsem kromě obvyklého šlajfování musel navíc párkrát zabrat za páky kvůli mlze /po dešti se pařící les/ - kdybych neměl hydry, tak nevím.
- protože jsem si do té doby furt ulevoval, tak jsem si pro změnu naložil a vydal jsem se do tvého oblíbeného stoupání k Útěchovu
- když jsem se vydrápal až nahoru k asfaltce, bylo zase mlžněji a já si nebyl jistý, na které asfaltce vlastně jsem, protože na Vranov-Útěchov se mně zdála malá - ona je tam ještě jedna (Útěchov-Adamov) a já se chvilku před asfaltkou trosku motal (byla tam nějaká rozcestí)
- tak jsem to zkusil doprava, ale nikam jsem nemohl dojet (mapu jsem s sebou neměl, ale pamatoval jsem si, že pokud bych byl na té Útěchov-Adamov, tak že bych se měl po chvilce dostat do Útěchova a spíš stoupáním) a tak jsem usoudil, že jsem na té druhé a otočil jsem to zpátky
- pak se mě zase zdálo, že jedu nějak dlouho a nemůžu se dostat do Útěchova (a že jsem asi přece jen na té cestě do Adamova). Ale vracet zpět už se mně nechtělo (ačkoliv hrozila ztráta výšky po asfaltě a ono to opravdu začalo klesat) a tam jsem pokračoval dál. A udělal jsem dobře, protože jsem se po chvilce octl v Útěchově!
- po silnici do Soběšic (pořád mlha)
- sjezd do Zamilca = poslední mňaminda (zpočátku opět drobné problémy trefit tu správnou odbočku na kraji lesa), v nejprudším jsem opět radši pravou nožkou kontroloval
- přes Krpole domů (01:30, pak ještě přeměna blátivé koule na bicykl)
- ve vaně jsem se zděsil, protože jsem měl na kůži 2x tolik pigmentových skvrn, než obvykle, ale zatím žiju, takže OK. M

Vzhledem k tolika blouděním vypadá tvůj popis důvěryhodně, tak ti věřím a trošku závidím a hlavně přeju. Snad nám to vyjde v ten čtvrtek, i když jsem úplně vyřízenej z práce - v sobotu celý den, včera od 20 do 02 a před sebou toho mám tolik, že z toho asi zcvoknu. Anebo pojedu na kolo... L