28.05.2005
Zase jednou noční Šmelcovna

Předvýjezdová korespondence

Ušáci,
má být teplá noc, co vy na to, že by jsme dali Šmelcovnu? Navrhovaný sraz sobota 20:00 u letadla.
Odpovězte
Mouťa
PS: Jak jsem právě zjistil, budou v době našeho výletu probíhat na priglu doprovodné akce v rámci "Brno-město kousek na východ od středu Evropy". A to od půl osmé "Bubeník Bobo s přáteli" (přístaviště) a 22:30 ohňostroj z pontonu - ale to už nevím, kde zrovna budeme. Další důvod, proč jet!

Včera jsem byl s Ádou na chatě, koukali jsme na ohňostroj a bylo to dost dobrý! Doporučuji udělat sraz u rybárny (u tzv. schodů) na Rakovci, anebo rovnou u nás na chatě, protože od letadla bysme se už přes ty davy nedostali.
Nebyla by k mání nějaká volná čelovka???
Lev

1) se změnou srazu souhlasím, zkusím trefit rovnou k vám na chalupu ( posunul bych to na 20:15)
2) s čelovkama to nevím, to bylo od Bleriho, já žádné zdroje nemám
3) nešlo by zapůjčit (naposledy, v příštím týdnu už si fakt koupím svou) od Pavly helmu? Chystá se někam?
Mouťa

Dobrá, dobrá. Ušetřím tě vtipných poznámek, kam všude musím zrovna v noci ze soboty na neděli zajet - máš ji mít.
Pavla

Ještě bych ráda doplnila několik rad ohledně vybarvení NAŠÍ nové helmy - velikost máme asi tak stejnou - hodila by se kombinace metalizovaná holubičí šeď zapitá do fosforeskující smaragdové zeleni (v krajním případě ji může nahradit rumělka zelená střední), to mi půjde ke kolu. A né abys koupil nějakou šunku! Jsem velmi ráda, že se s novou helmou budu cítit JEŠTĚ BEZPEČNĚJI (nemohla by mít křidélka?)!
P.

Akce

Na sraz Mouťa nestíhal (uvařen výhní dne byl těžce zpomalen - trvalo mu věčnost, než dohledal po baráku roztroušené krámy a dvě věčnosti, než namontoval na předek světla) a když se ještě zasekal u přístaviště (nedbaje Lvova varování o davech se pokusil spatřit vycházející drum-hvězdu Roberta B.), dostal se k Rybářské baště až někdy v devět. Když připočítáme čas srdceryvného loučení Lva s rodinou (silně připomínalo výjevy z první čtvrthodiny většiny protiválečných filmů), probíhalo kličkování mezi žábami v Kočičím žlabu už za šera.

Hned v prvním sjezdu musel Lev pod kopcem čekat - Mouťa sice vyjel ostře jako první, ale vyjel bez světel (v hlavě utkvělou představu, že první sešup dají ještě za světla). Po pár metrech ale stavěl, aby zaplému osvětlení naladil sklon (pod hustými stromy už bylo prd vidět). Jinak to bylo dobré masíčko, Lev si zabalancoval dole na mokru, Mouťu zase poděsila nehybně stojící srnka, kterou spatřil až když ji o dva metry míjel.

V příjemném teplu se valilo dál, kecalo se o všem možném (Mouťa nadhodil některá témata z www.bike-forum.cz). V době, kdy se začalo zdát, že má Mouťa trošku navrch (Lev si v nájezdu do lesa za Hvozdcem lehl a rycnul se do hnáty), podařilo se mu vylepšit zadní plášť dvoucentimetrovým dřevěným bodcem (chvilku po tom, co tvrdil, že je divný, že někdo z b-f ještě v životě nepíchnul, když jeho osobní průměr je tak jednou za 100km). Naštěstí bylo místo vpichu hned u paty jednoho z větších špuntů gumy (tímpádem dobře kryto proti budoucím defektům) a tak stačilo jen nahodit náhradní duši. I tak se ale ve tmě muselo dávat majzla na odložené věci, ani na mýtince už moc vidět nebylo - bylo 22:30, což potvrzovaly petardy na priglu vypuknuvšího ohňostroje).

Přejeli hřeben k Javůrku, aby se vyřádili v svahu k Bílému potoku. Lev zase dole čekal, tentokrát pro změnu Mouťa nedisciplinovaně zastavil hned nahoře (zlákalo ho sirénní volání nějakých pařičů: “Poď na pivo!”, protože správně tušil, že Šmelcovna bude po zavíračce - nakonec se zjistilo, že pivo u ohýnku už došlo, dali mu alespoň nějakou kořalku, aby naostřil zrak). Kopec ale oba absolvovali nadoraz a to bylo ADRENALINOVÉ velmi. Lev dokonce začal rozpřádat teorii, že v noci je rychlejší než ve dne, což po Mouťově intervenci poopravil na realističtější “v noci mám ze sjezdů o mnoho rychlejší pocit, než ve dne”. Za těchto řečí vyjeli “ani neví jak” k Maršovu, kde Mouťa v autobusové budce zjistil, že náhradní monočlánky do „potkávaček“ jsou sice ještě zabalené v celofánu jako nové, jinak ale nedají ani pšouk, protože se mu vloni ve vlhku vybily. Vyměnil tedy alespoň baterie v “dálkovejch”.

Lehce zakufrovali v lukách s prvním chladnějším vzduchem a po návratu zpět do stopy dali krátký shup k Pejšovskému potoku. Vepředu jel Mouťa (problémy měl na rosou vlhkém travnatém začátku, dost tam čaroval), Lev se držel v závěsu. Dole pak Lev nezastíral názor, že vedoucí jezdec mohl nasadit jinačí grády. Mouťa se mu snažil vysvětlit, že druhému se jede ve světle před ním mnohem snáz a tak se pro objektivnější obrázek do příštího “dé-háčka” (z Lažánek do V.B.) prohodili. Mouťa se ale v závěsu “nudil” taky (až do půlky ke krmelci, pak si radši dal od předjezdce odstup a vychutnal si to sólo).

Do Bítýšky dorazili pozdě, podařilo se jim zastihnout všechny putyky mrtvé - v jedné z nich pak proběhla následující scénka:
Mouťa (přes okno na obsluhu sedící u TV): „Dobrý večer, už máte zavřeno?”
Číšník (výmluvný posunek rukou, jako že je šlus)
Barmanka bez reakce
Mouťa (ukazuje prázdný bidon): „Mohl by jste nám prosím dát alespoň vodu?”
Číšník: “Nic, neotravuj.”
Barmanka bez reakce
Mouťa (poněkud překvapen ke Lvovi): „Tak oni tam dřepěj u bedny, ke kohoutku to maj tři kroky, popíjej si pivo a vínko, ale zvednout se od stolu kvůli dvoum vyschlejm poutníkům je hroznej problém.”
Číšník (který to přes sklo zaslechl): „Co si myslíš ty debile, já tady celej den lítám po place jak hadr a když mám padla se vobjeví takovej vopruz. Vypadni nebo na tebe vytáhnu krochnu.”
Barmanka bez reakce
Mouťa (pomalu se šouraje pryč přes ramena): „Vem si ty krochny dvě, to bude lepší.”
Číšník (ještě něco nesrozumitelně huhlá, tónem zjevně nepřátelském): „Hu huhl hu, huhla, huhla, huh!”
Radši odjeli, víc než uřvanej pinkl je strašila ta netečná barmanka.

Na levém břehu už měly dost Mouťovi halogenky (jedna byla KO kompletně a ta druhá mlela z posledního) a Lev začal přiměřeně ujíždět (na rozdíl od Mouti moc neslézal). Když pak Lvovi čekací pauza připadala moc dlouhá, přistoupil na Mouťův návrh, že pojedou spolu. Ještě brblal něco o tom, že neví, proč se Mouťa tak hlemejždí - ten mu důvody předvedl tak názorně, že z toho měl Lev málem havárku (za jízdy vedle sebe mu řekl, ať si svý šajny vypne, že se chvilku pojede na jeho lampičku). Od té chvíle už jeli pohromadě. V přístavišti, kam ve dvě hodiny ráno dorazili, pak pivem oslavili bezúhonný návrat.

-mou-