13.05.2000
Brody v okolí Brna - 3.ročník (Loučka, Libochovka)

ČESTNÁ VSTUPENKA
Na akci „Brody v okolí Brna“ – 3.ročník

Vážené i nevážené dámy/páni…, prsa se vám mohou nadmout pýchou, neboť tato vstupenka vás (a kohokoliv přijatelného, koho pozvete vy) opravňuje zúčastnit se již 3.ročníku tradičního, bájemi opředeného cyklovýletu (a to vzhledem k tomu, že: jste již v ročnících 1-2.5 prokázali svou způsobilost / pozval vás někdo způsobilý / našli jste tento papír na zemi).

SRAZ: Brno hl.nádraží, sobota 13.5.2000, 6:45 v hale (odjezd vlaku 6:59) nebo někde po cestě (vlak do Tišnova + lístek na zjednodušenou přepravu kol).

TRASA: Tišnov – údolím řeky Loučky – Nový Dvůr/Krčma (rozcestí červené a žluté) 14.km údolím Libochovky – Kutiny ranč/lanč – Falcovny 28.km – Braníškov 37.km - V.Bitýška 45.km – prigl u letadla 53.km

JINÉ: Cena ředitele výletu - škopek zdarma za projetí vybraného brodu (dle stavu vody) na první pokus

SRAZ „B“: pro opozdilé, malověrné, těhotné, nezletilé, držitele senior pasu či jinak hendikepované Brno hl.nádraží, sobota 13.5.2000, 8:40 v hale (8:55 odjezd na Tišnov, přestup směr Nové Město na Moravě), lístek do stanice Věžná.

TRASA „B“:Věžná – po modré – Habří 5.km – po žluté Nový Dvůr/Krčma (rozcestí červené a žluté) 6.km sraz se skupinou „A“ (cca 11:00)

POZNÁMKY: Kilometráž je uváděna bez záruky a orientačně (do stovky bychom se měli vejít)

S pozdravem „Světu mír“
Za ředitelství

PS: Termín 3.5 ročníku ( Údolím B.potoka – Šmelcovna) se dopřesňuje – podzim.



Prolog: Již tradičně jsem před "Brody" zkoumal nové možné cesty. Po teoretickém bádání nad mapou jsem během podzimu 1999 a jara 2000 podnikl celkem 3 výpravy (většinou vlakem k Novému Městu a kolmo zpět), během nichž vykrystalizovala konečná trasa ročníku. Zatímco na podzim byly vlivy zejména rázu zemědělského (které louky jsou posekané a které ne byl určující faktor rychlosti přesunu), jediná jarní výprava byla značně ovlivněna relativně chladným počasím. Zejména teplota vody nebyla optimální. Navíc hned můj první brod skončil krkolomným pádem, výsledkem jehož bylo nejen to, že jsem byl celej mokrej jak myš, ale navíc jsem spadl na koleno, na kterém jsem si roztrhl kůži, což dlouho krvácelo, protože jsem si ránu ohýbáním při šlapání furt otvíral. Další karambol na sebe nenechal dlouho čekat - pátraje zrakem po nějakém domorodci s náplastí jsem nekoukal pod kolo a provedl parádní lopas (na louce přímo před jednou z chatek, odměnou mi byl kus flastříku). Trošku jsem se dal do parády, ale přesto se přede mnou v hospodě všichni rozestupovali (báli se, že je zamažu blátem a krví). Nebyly to však moje jediné bolestivé pády a navíc jsem brzděním zasviněného kola naprosto rozšteloval špatně utáhlé špalíky (a do doby, než mi babky na poli půjčily vercajk jsem projel asi 10km a 15brodů bez možnosti decelerace) takže jsem měl v 6 odpoledne v Předklášteří silné nutkání zavolat Romče, ať si pro mě přijede (chytnul jsem však čtvrtý dech a dokončil výlet v sedle).

Sraz na nádraží byl motivován hlavně snahou odjet v nějaké rozumné době (poměrně brzo a hlavně bez čekání na možné příchozí) - samotná vzdálenost překonaná vlakem - do Tišnova - nehrála až takovou roli. Po úvodním skupinovém fotu (z něj lze rozpoznat, že náš tým měl některé nové přírůstky, jeli např. i Jura Martinovič, Dáša Helánová, ....) a prvních dvou zkušebních brodech vedoucích ke kamenolomu jsme se v poklidu (a částečně po asfaltu) přesunuli proti proudu Loučky až do Újezda. Odtam jsme již terénem šli na to. Zpestřením ještě před prvními brody byl kraťoučký sjezd od chatek azimutem k cestě přes louku (zezačátku to na méně hrbolaté části nabralo rychlost a později se podklad změnil, aniž to bylo předem pod trávou vidět a tak mi např. Březoň /oblečený na ranní chlad dost nalehko/ zašpinil půjčenou šustku - a dodnes nevyčistil). Další prověrkou byl strmý houpák přes potok u textilky (část zbabělců raději sesedla a kolo převedla). Pak už jsme se v okolí Trenkovy rokle ponořili do vody. Řeka má dno pokryté čedičovými tabulemi s ostrými hranami ale to, že turistická pěšina vede poměrně vysoko a je s kolem velmi obtížně schůdná zapříčinilo, že všichni absolvovali (neříkám, že jeli, ale na druhé straně je pravdou, že některé se takřka jet nedaly) všechny fordy.

U Habří, kde jsme se odpoutávali od vody, jsme jako správní stopaři přečetli všechny stopy, protože tudy měly projet Béčkařky z druhého srazu. Žádné známky přejezdu takovéto skupiny jsme však nenašli, přesto že jsme již byli trošku opožděni vůči časovému plánu. Navíc jsme měli telefonní informaci, že se (ve složení Peca + Romča Kalmanová) nalodily na vlak. Popojeli jsme do kopce do Krčmy, zkoušeli trošku mobilovat, asi 1/2 hodiny jsme se povalovali a pak se vzhledem k rostoucímu hladu rozhodli pokračovat do nějaké hospody, kde bychom na ně počkali. Nejbližší putyka však byla až u Kutin a nám pořádně vyhládlo, než jsme tam dorazili (mezitím jsem párkrát vyjel z údolí Libochovky nahoru na mobilem pokryté území, asi napotřetí jsem měl štěstí a po informaci, že měly nějaké technické problémy a jsou na Krčmě bez velké orientační sebedůvěry jsem jim jel naproti a dovedl je na ranč na lunch). Jinak nás žaludek bohužel poněkud ošidil o labužnictví průjezdu tímto úsekem.

Po vydatném obědě jsme si už v pohodě vychutnali krásné okolí Chytálek - brody nejrůznějšího druhu, projeli posledním z nich a začali se nezadržitelně hrnout k Brnu. Od osady Falcovy jsme nastoupali poměrně dlouhým úsekem na Pohořilku (477mnm) - to byla poslední opravdová prověrka sil. Pak jsme přes Lažánky (část bikerů si ještě střihla sjezd lesem) a V.Bitýšku postupovali cíli blíž. Už jsme trošku pletli nohama a tak např. Míšu (která jela u Sokoláku uprostřed asfaltky) málem srazila motorka. Málem se však v životě nepočítá a tak jsme ve zdraví dorazili domů.

-mou-