1.05.1999
Brody v okolí Brna - 2.ročník (Jasínka, Chvojnice)

ZVACÍ DOPIS : [JMÉNO]

Společnost - „Za lepší využívání horských kol“, pobočka Brno-město si vás co nejuctivěji dovoluje pozvat na již II. ročník tradičního rozmarného cyklovýletu :

„BRODY V OKOLÍ BRNA aneb Údolím 4 říček“

Termín : 1. máje 1999

Sraz : 7:45 hlavní nádraží „pod hodinami“ – odjezd 8:00 směr Křižanov - zakoupení jízdenky individuálně

Sraz II: (pro opozdilce) Kralice n/Oslavou 10:35-10:45; vlak do Kralic odjíždí 9:40 z hl. nádraží v Brně, ale kolo nutno poslat dřív (o cca 1 hodinu) a není možno ho přepravovat zjednodušenou metodou ! [u sebe, jako v případě vlaku 8:00 na Křižanov]

Povinná výbava : bicykl, fotoaparát (pro M.K.Práška)
Doporučená výbava : náhr. ponožky, dobrá nálada, drobné na občerstvení
Povolené pomůcky : helma
Nedoporučujeme : galusky, tachometr, větší zátěž
Tip pro váhavé : dotazem u účastníků I.ročníku zjistit přibližnou náročnost trasy.
Poznámka : Společnost „Za......“ – pobočka Brno-město zajišťuje průvodce vybaveného podrobnými mapami.
Přibližná trasa (bez záruky):
Ze žel. stanice Vlkov se po solidních a málo rušných asfaltkách přesuneme do V. Bíteše. Terénem pak budeme zahřívat své schopnosti do Naloučan. Odpočinkovým přejezdem do Kralic po dobrých cestách končí fáze rozcvičování. V Kralicích za zvýšeného zájmu návštěva muzea „Bible kralické“. Následně meandry říčky Chvojnice okouzlí každé přírodumilující oko. Občasný brod přinese vítané osvěžení (alternativně: můstky a lávky se solidním zábradlím jsou robusních konstrukcí). Od soutoku s Oslavou pak trasa bude mít jednu z mnoha podob a to podle času, stavu účastníků a počasí –> (přírodní park Bobrava je krásný ze všech stran). Celý dojezd bude koncipován tak, abychom se za světla a v pohodě dostali do Brna.
Celková délka jedné z pravděpodobných variant : 63km do Bohunic (bez cesty vlakem) [z toho asfalt minimálně 25, maximálně 40]



Sraz na hl.nádraží byl pro mě překvapením, protože ještě 10min do odjezdu vlaku jsme na peróně byli jen dva (a to Bobo nebývá většinou až tak moc dochvilný). Těsně před zapískáním průvodčího se však dostavili krasojezdci Pepa, Pepův brácha a Dan, takže už jsme začali vypadat jako skupinka.

Vystoupili jsme ve Vlkově a zahájili krátkou terénní vložkou. Přesto, že stačil roztát sníh, který mě týden předtím poměrně zaskočil, nebyla močáliska přivítána se spontánním nadšením. Pak jsme přejeli kousek cesty po asfaltu, za Bíteší podjeli dálnici a zase se zanořili do terénu. Za Jestřábovem jsme se chytli potůčku Jasínky, kde začínaly brody. Celá trasa byla (kromě úvodního krátkého úseku bez skutečné cesty, který proběhl povětšinou okolo koryta, zde ale došlo ke změně vzhledem ke zdatnosti všech přítomných) z pedagogického hlediska pečlivě vybrána, prvních pár brodů bylo mělkých, často s podkladem tvořeným panely. Postupně se všichni rozjezdili, našli si svůj styl a zvykli si na vodu, takže moc nevadilo, že se s přibývajícími kilometry po proudu koryto prohlubovalo a podklad zhoršoval. Od Naloučan jsme přejeli asfaltem do Náměšti n/Oslavou.

Před městysem samotným jsem vyhlásil "brod ředitele závodu s prémií škopek za průjezd", ale ani takováto vpravdě velkorysá nabídka nedohnala bratry Kozlíčky do vln. A tak zatímco jsme se my (Dan, Bobo a já) pokoušeli o nemožné, povedený páreček jen vše sledoval z uctivé vzdálenosti (z mostu, aby je nikdo nepocákal). Z celkem asi deseti pokusů nebyl úspěšný ani jeden a tak jsme mohli jet dál. Do Kralic (na rande s druhou partou) jsme vystoupali severní cestou, abychom se vyhnuli poměrně frekventované výpadovce směr Třebíč. Možnosti pozdního srazu využili i méně odvážní jedinci (se záměrem trošku si ulevit), kteří navíc nezachytili ironický podtón v mé pozvánce, kde jsem popisoval teoretickou možnost navštívit památník "Bible kralické" a skutečně do muzea zašli. Bylo asi kolem 11 hodiny, když se obě skupinky spojili - 1. už měla v nohách a na dresech zepár mil, ležela před hospodou na sluncem vyhřátém asfaltu státní silnice a kosila škopky a točené kofoly, ta 2. (Míša, Verča, Vlado, Březoň, Žaneta, Monika Rosendorf a její kamarádka a kamarád, ...) byla čerstvě nabita informacemi několik set let starými a poněkud pokrytá prachem od knihomolů. Takto zformovaný nový tým po pár kilometrech stanul u prvního brodu přes říčku Chvojnici (vypadal celkem divoce, rozhodně se diametrálně lišil od prvního brodu dne). Každý se s vodou popasoval po svém - Žaneta projela, jako by se nechumelilo (ono opravdu nechumelilo), Míše a Verče trvalo pár brodů, než si zvykly a některé další členky výpravy si sundaly boty. Teprve po mém ujištění, že následuje 15 dalších obdobných přejezdů přes vodu si boty u dalších fordů přestaly přezouvat. Zpočátku brody jen procházely vedouc kolo, ale později už si troufaly víc a víc, načuchly obecně rozvernou náladou a celkem je to chytlo.

Zlatým hřebem byl soutok Chvojnice s Oslavou, kde je vodní tok široký asi 20m. Jediný, komu se podařilo projet byl Březoň (čvachtajíc pedály do vody jak kolesový parník), zbytek se o totéž marně pokoušel s úsilím vyvolávajícím úsměv přihlížejících chatařů. Občerstveni v nedalekém bufíku jsme ještě chvilku hledali ve vodě zlatý řetízek či co, pak už se pokračovalo dál. Po cestě se odpoutala 3-členná skupina okolo Dana, který měl problémy s řetězem. To byl začátek velkého exodu účastníků. Hodokvas v Oslavanech byl zakončen nezvykle: poté, co měli již všichni zaplaceno a byli připraveni do akce jsem vyjel jako první a slyše za sebou nějaké funění jsem pokračoval až na kraj dědiny, kde jsem se otočil a s překvapením konstatoval, že jsme se poztráceli a že je nás asi 5. Pak už následoval jen pozdně odpolední dojezd. Březíci odbloudili někde za Radosticemi a Verča, která se mě držela až do stoupáku v Bohunicích se přede mnou radši schovala do koloniálu. Sám samotinký jsem se dovedl (někdy za šera kolem osmé) lískoveckým tunelem domů.

PS: Patka mě ještě po telefonu sprdla, že jí lidi po mé akci nepřišli na oslavu narozenin (šli domů spát).
PPS: Boba lze označit za hlavního viníka rozprášení peletonu, protože si mě v Oslavanech spletl s jiným cyklistou, za kterým se vehementně pustil a zmátl tak ostatní. Podmnožiny takto vytvořené se dále drobily vlivem ubývajících sil (Bobo sám jel z orientačních důvodů po dálnici, kde se chytil nákladního "stopa").
PPPS: Jinak došlo touto akcí k vzniku tzv. Mouťovy konstanty=1.6 (v pozvánce byla uváděná délka 63km a Bobo měl na tachecu natočenou stovku).

-mou-